Údaje o průměrné mzdě pro rok 2018

Pro účely důchodového pojištění se stanovují v závislosti na statistických údajích o průměrné mzdě tyto dvě důležité veličiny:

• všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
• přepočítací koeficient za stejné období.

Pro důchody přiznávané v roce 2018 se jedná o údaje za rok 2017 s tím, že VVZ pro rok 2018 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2016 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2017 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ (stanoven z údajů za rok 2016) a koeficientu nárůstu za prvé pololetí 2017 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2017, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2018. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2017 se při stanovení důchodů v roce 2018 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musely být známy již k 1.1.2018 a skutečné statistické údaje se vyhodnocují až později.

Součin VVZ (stanoven z údajů za rok 2016) a koeficientu nárůstu za rok prvé pololetí 2017 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2017, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2018 – z hlediska použití se tedy jedná o „průměrnou mzdu pro rok 2018“. Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění, zákon o důchodovém pojištění a zákon o daních z příjmů uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou.

Nařízením vlády č. 343/2017 Sb. jsou s účinností od 1.1.2018 stanoveny následující údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2018, tedy údaje účinné od 1.1.2018:

• všeobecný vyměřovací základ v částce 28 250 Kč
• přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0612.

Uvedené údaje ovlivňují výši důchodů přiznávaných od 1.1.2018, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd. 

Od průměrné mzdy se odvíjí také výše příjmu sníženého o výdaje zakládající OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém pojištění (2,4 násobek průměrné mzdy), která bude za rok 2018 činit 71 950 Kč (za rok 2017 činí 67 756 Kč).

Výše průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění přímo ovlivňuje redukční hranice pro zápočet osobního vyměřovacího základu do výpočtového základu pro určení procentní výměry důchodu - 44 % průměrné mzdy (1. redukční hranice) a 400 % průměrné mzdy (2. redukční hranice); takto vypočtené redukční hranice ještě vyhlašuje vláda nařízením. Přehled redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu:

Od průměrné mzdy jsou odvozovány také redukční hranice pro účely nemocenského pojištění  - 1. redukční hranice odpovídá průměrné mzdě, 2. redukční hranice jejímu 1,5násobku, 3. redukční hranice 3násobku, údaje dle těchto pravidel následně sděluje MPSV :

Od redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění zákoník práce v § 192 odst. 2 odvozuje hodinové redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy při pracovní neschopnosti (denní redukční hranice pro nemocenské se vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru). Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy v prvních 14  kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti činí v Kč: