Elektronická evidence tržeb

15.03.2018 19:49

ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB (EET)

Evidence tržeb (ET), označovaná též jako elektronická evidence tržeb (EET) je upravena zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Od 1.7.2017 byla v zákoně o evidenci tržeb formálně novelizována oblast přestupků a správních deliktů (nově jen přestupků), a to doprovodným zákonem k novému zákonu o přestupcích č. 250/2016 Sb.; tento doprovodný zákon byl vyhlášen pod č. 183/2017 Sb. K zásadní novelizaci zákona o evidenci tržeb došlo nálezem Ústavního soudu z prosince 2017, který byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod č. 8/2018 Sb. - tento nález novelizuje zákon o evidenci tržeb od 1.3.2018 resp. od 1.1.2019. Pro praxi jsou zásadní především změny od 1.3.2018 - odložení třetí a čtvrté etapy evidence tržeb na neurčito a dílčí změny u tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb a z velkoobchodu a z maloobchodu.

Připravovaným změnám v evidenci tržeb od roku 2019 se věnuje článek Novela zákona o evidenci tržeb.

První etapa ET byla spuštěna od 1.12.2016 (od tohoto data podléhají evidenci tržby z ubytovacích a stravovacích služeb) a druhá (pro malo a velkoobchod) od 1.3.2017.

Se zákonem o evidenci tržeb souvisí doprovodný zákon, který např.:

  • zavedl slevu na dani z příjmů fyzických osob až 5 tis. Kč (při splnění určité minimální výše dílčího základu daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP) pro poplatníka, který v daném období poprvé povinně zaeviduje tržby podle zákona o ET
  • snížil k 1.12.2016 sazbu DPH z 21 % na 15 % u stravovacích služeb

 

Problematikou elektronické evidence tržeb Vás provede zvuková nahrávka přednášky "Evidence tržeb podrobně" nebo zvuková nahrávka stručné přednášky "Evidence tržeb pro běžnou praxi"  .

 

Na koho se povinnost evidence tržeb vztahuje?

 

 

Evidenci tržeb podléhá velice široký okruh tržeb přijímaných v hotovosti (včetně platbou stravenkami či platebními kartami - k online platbám viz samostatný článek EET a platby přes platební brány; od 1.3.2018 již platby kartou resp. přes platební brány evidenci nepodléhají):

  • u osob samostatně výdělečně činných jde v podstatě o všechny příjmy z jejich běžného podnikání – výjimka je stanovena pro:
    • příjmy, které nejsou předmětem daně (ale např. u komisního prodeje se uplatní úprava nepřímého zastoupení a povinnost evidovat tržbu vznikne komisionáři; podle výkladu Finanční správy odvolávajícího se na věcný záměr zákona i v případě, kdy do komisního prodeje dává zboží nepodnikatel)
    • nahodilé příjmy (příjem z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý - např. příjem z nahodilého prodeje majetku zařazeného do obchodního majetku, inkaso pojistného plnění vztahujícího se k obchodnímu majetku)
    • příjmy zdaněné srážkovou daní (autorské honoráře za příspěvky do novin a časopisů apod. do 10 tis. Kč měsíčně).
  • na jiné příjmy fyzických osob než z podnikání povinná evidence tržeb nedopadá – např. jsou tedy vyjmuty z režimu zákona o ET příjmy z pronájmu
  • u poplatníka daně z příjmů právnických osob povinná evidence dopadá na všechny příjmy z podnikání (zatím se ovšem jedná jen o příjmy z ubytování či stravování resp. tržby z malo a velkoobchodu), pokud se nejedná o příjem, který
    • není předmětem daně z příjmů (s obdobnými problémy jako u fyzických osob),
    • je nahodilý (stejně jako u fyzických jde příjem z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý),
    • podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
    • podléhá dani ze samostatného základu daně nebo
    • je z jiné činnosti než podnikání.

 

Evidence tržeb jsou trvale zproštěny např. tržby:

  • pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím samostatného automatu
  • z provozování veřejných toalet
  • příjmy veřejně prospěšných poplatníků z jejich drobné vedlejší podnikatelské činnosti.

 

Nařízením mohla vláda stanovit okruh tržeb, jejichž evidence by znemožnila nebo ztížila plynulý nebo hospodárný provoz - tyto tržby by byly z evidence vyjmuty. Prováděcí nařízení vlády č. 376/2017 Sb. z evidence tržeb vyjímá osoby úplně a prakticky nevidomé a hluchoslepé a dále pro období 14. až 24. prosince tržby z prodeje sladkovodních ryb. Nález Ústavního soudu č. 8/2018 Sb. ovšem vládu uvedené pravomoci zbavil a také zrušil uvedené prováděcí nařízení. Do konce roku 2018 se uvedené nařízení ovšem použije a u osob úplně a prakticky nevidomých a hluchoslepých do konce roku 2018 tržby evidenci tržeb nepodléhají - od 1.1.2019 se předpokládá, že uvedené osoby nebudou evidenci tržeb vůbec podléhat. Pokud jde o vyloučení tržeb z prodeje sladkovodních ryb, použilo se pro vánoce 2017 a ještě se použije pro vánoce 2018 (ovšem jen u obchodníků s rybami, tržby z prodeje ryb vlastní produkce jsou zatím dočasně vyloučeny z evidence tržeb); postup u vánocích 2019 bude záležez na dalším legisltivním vývoji.

 

Postupný náběh evidence tržeb

Náběh evidence tržeb byl původně rozdělen na čtyři základní etapy, zatím se evidence tržeb vztahuje na prvé dvě etapy a osud evidence tržeb z činností, které byly původně vyčleněny do 3. a 4. etapy bude záviset na dalším legislativním vývoji - viz článek Novela zákona o evidenci tržeb):

  • 1. etapa od 1.12.2016 do 28.2.2017- ET podléhaly pouze tržby z ubytovacích a stravovacích služeb zatříděných dle klasifikace NACE do kódů 55; tyto tržby nadále (i po nálezu ÚS 8/2018 Sb.) evidenci tržeb podléhají a podléhat budou:
    • 55.1 Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních (např. tedy i poskytování dodatečných služeb jako vstup do bazénů či tělocvičen)
    • 55.2 Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování
    • 55.3 Kempy a tábořiště
    • 55.9 Ostatní ubytování

a

  • 56:
    • 56.1. Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních (kromě činnosti restaurací i činnost bufetů, restaurací s rychlým občerstvením, míst příležitostného občerstvení, zmrzlinářů, vozů s občerstvením a stánků s občerstvením na trzích)
    • 56.2 Poskytování cateringových a ostatních stravovacích služeb
    • 56.3 Pohostinství (zahrnuje přípravu a podávání nápojů k okamžité spotřebě na místě, nikoli však prodej balených / hotových nápojů)

Dne 31.8.2016 finanční správa zveřejnila metodiku k evidenci tržeb verze 1.0, která řeší i okruh služeb podléhajících evidenci tržeb v první etapě od 1.12.2016. Oproti původnímu výkladu, kdy mělo být rozhodující zatřídění dle klasifikace NACE (např. i prodej párku v rohlíku nebo stánkový prodej svařáku tak měl evidenci tržeb podléhal již od 1.12.2016), změnila finanční správa názor a v prvé etapě požadovala evidenci jen u těch stravovacích služeb, které jsou poskytovány v odpovídající provozovně (restauraci, předzahrádce, jídelním voze) a k této provozovně jsou poskytovány alespoň některé doplňkové služby – např. stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor. K postupnému náběhu ET (zejména pokud jde o stravování a pohostinství zařazené do NACE 56) zveřejnilo GFŘ samostatnou informaci (viz Pomůcka GFŘ k postupnému náběhu EET). Finanční správa se také vyjádřila k evidenci tržeb u ubytování a nájmu - viz Evidence tržeb u ubytování / nájmu.

V prvé etapě (obdobně i u dalších etap) finanční správa nevyžadovala evidenci tržeb ze stravovacích a ubytovacích služeb, pokud jsou u dané provozovny maximálně do 49 % celkových tržeb a současně nepřevyšují 175 tis. Kč ročně (tento limit je stanoven i v metodice z května 2017) - jedná se o tzv. příjmy z minoritní činnosti. K problematice příjmů z minoritní činnosti byl vydán dne 8.2.2017 dodatek k metodickému pokynu "Doplnění metodického pokynu - minoritní činnosti". Metodiku k evidenci tržeb přepracovala finanční správa v květnu 2017 (Metodika verze 2.0), kde nově vymezila příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti (tyto příjmy jsou u veřejně prospěšných poplatníků, kterými mohou být např. spolky, trvale vyjmuty z evidence tržeb) - o příjem z drobné vedlejší podnikatelské činnosti se jedná v případě:

že veřejně prospěšný poplatník v roce, jenž předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, měl příjem/výnos z této činnosti nejvýše 300 000 Kč nebo tyto příjmy činily nejvýše 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období. V původní informaci verze 1.0 byl limit příjmů/výnosů nastaven podstatně menší - 175 000 Kč.

Metodika verze 3.0 z 11.7.2017 oproti verzi 2.0 pouze reagovala na legislativně technické změny v oblasti sankcí v zákoně o evidenci tržeb od 1.7.2017 a zapracovala odklad spuštění účtenkové loterie z původně avizovaného 1.pololetí roku 2017 na pololetí druhé.

Poslední verzí je Metodika verze 4.0 z 1.3.2018, která reaguje na nález Ústavního soudu 8/2018 Sb. - podle této metodiky se např. kritérium minoritní činnosti posuzuje za rok 2017 jen na základě hotovostních tržeb (oproti předchozím verzím metodik se tedy nezohledňují platby kartou).

  • 2. etapa od 1.3.2017 (původně do  28.2.2018) - ET podléhají kromě tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb také tržby z velkoobchodu a maloobchodu. Tato etapa byla nálezem ÚS 8/2018 prodloužena na neurčito a pravděpodobně bude trvat nejméně do konce roku 2018 - tzn., že pravděpodobně do konce roku 2018 budou podléhat evidenci tržeb pouze tržby z ubytovacích a stravovacích služeb a z velkoobchodu a maloobchodu.

Až 21.2.2017 se Finanční správa podrobněji vyjádřila k problematice dobírek. Toto vyjádření  označené jako „Tržby přijaté prostřednictvím dopravců - Evidence tržeb přijatých poplatníky prostřednictvím dopravců“ je dostupné ZDE. „Dobírkám“ je věnována poslední část tohoto materiálu – podle Finanční správy nepodléhají evidenci tržeb dobírky vybírané dopravci, kteří vystupují v roli „prostředníků“. Pokud by přepravci dobírky následně vypláceli na účet obchodníků, nepodléhala by tato celá dobírka vůbec evidenci tržeb. Materiál se ovšem vyhýbá situaci, kdy si přepravce ponechává část dobírky jako odměnu za svojí službu. O situaci „prostředníka“ se má jednat tehdy, je-li služba poskytována jako poštovní služba v režimu poštovního zákona. Tzn., že přepravcem má být buď Česká pošta anebo další přepravce evidovaný jako poskytovatel poštovních služeb u Českého telekomunikačního úřadu – seznam je dostupný ZDE. Nalezneme-li tedy přepravce v seznamu poskytovatelů poštovních služeb, dobírka může být mimo režim EET – v režimu EET ovšem i v tomto případě být může (záleží na tom, zda je či není konkrétní zásilka uskutečňována v režimu poštovního zákona nebo mimo něj).

I pro druhou etapu platí metodika GFŘ k tzv. minoritním příjmům, podle které nemusí být tyto příjmy evidovány až do okamžiku, kdy budou muset být evidovány příjmy z "hlavní" činnosti. Jedná se o kritérium plateb max. 175 tis. Kč a současně max. 49 % plateb v dané provozovně. Více o evidenci příjmů z doplňkové činnosti (např. z doplňkového prodeje) v článku EET u tržeb z doplňkových činností od 1.1.2018.  

  • 3. etapa měla původně trvat od 1.3.2018 do  31.5.2018 a v tomto období měly ET podléhat hotovostní tržby ze všech činností kromě činností vyčleněných do 4. etapy. V této etapě ET neměly podléhat tržby:
  1. z výroby textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků, zpracování dřeva, výroby dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku a výroby papíru a výrobků z papíru uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 13 až 17,
  2. z výroby mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 20.4,

  3. z výroby pryžových a plastových výrobků a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 22 a 23 (např. výroba sádrových výrobků),

  4. z výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 25,

  5. z výroby nábytku a ostatního zpracovatelského průmyslu uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 31 a 32 (např. výroba klenotů, bižuterie, hudebních nástrojů),

  6. z opravy a instalace strojů a zařízení uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 33,

  7. ze specializovaných stavebních činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 43 (např. elektroinstační, omítkářské, truhlářské, obkladačské, malířské, natěračské či pokrývačské práce),

  8. z oprav počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 95 (např. opravy jízdních kol, ladění klavírů) a

  9. z poskytování ostatních osobních služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 96 (např. kadeřnictví, provoz solárních studií, ale i kartářky).

  • 4. etapa - od 1.6.2018  měly ET podléhat tržby ze všech činností, tedy i z činností uvedených ve výjimce z třetí etapy.

Postupným náběhem EET, v souvislosti s letními festivaly, se zabývá materiál zveřejněný Finanční správou 21.6.2017 - dostupno ZDE.

Jak  podnikatel postupuje?

Poplatníkovi, na kterého se vztahuje povinnost evidence, vzniknou tyto povinnosti:

  • požádat správce daně o autentizační údaje (zaregistrovat se do systému ET)
  • pořídit si zařízení pro elektronickou evidenci tržeb (včetně zajištění přístupu na internet)
  • stáhnout si do zařízení ze stránek Finanční správy certifikát a nainstalovat jej do zařízení (tento certifikát následně slouží k elektronickému podepsání odesílané datové zprávy s údaji o přijaté tržbě)
  • v okamžiku tržby odeslat správci daně datovou zprávu obsahující údaje o konkrétní přijaté tržbě
  • vyčkat na obdržení kódu konkrétní transakce, tzv. fiskální identifikační kód (FIK)
  • vydat účtenku s fiskálním identifikačním kódem identifikujícím konkrétní transakci.

Technicky (viz článek Technická řešení EET) musí být podnikatel vybaven:

  • hardwarem umožňujícím provoz ET (např. pokladna, osobní počítač, notebook, tablet, chytrý telefon), který musí umožnit:
    • instalaci software potřebného pro provoz ET (software je poskytován výhradně komerčně, stát jej nebude ani poskytovat, ani nijak garantovat; momentálně jeden z hráčů na poli evidence tržeb nabízí k nejlevnějšímu zařízení za 4.990 Kč + DPH tříletou licenci za měsíční poplatek 595 Kč + DPH a k pokladnímu systému za 13.990 Kč za zvýhodněnou měsíční cenu 381 Kč + DPH)
    • komunikaci prostřednictvím internetu
    • možnost tisku účtenky (např. tedy pokladna s možností tisku, počítač propojený s tiskárnou apod.)
  • softwarem umožňujícím zejména:
    • zadání údajů o prodávajícím
    • zadání údajů o konkrétní přijaté tržbě
    • odeslání datové zprávy o konkrétní přijaté tržbě správci daně
    • příjem fiskálního identifikačního kódu konkrétní transakce
    • vytištění účtenky s fiskálním identifikačním kódem a dalšími údaji vyžadovanými zákonem o evidenci tržeb
  • on-line přístupem na internet.

Hardware ani software není nijak certifikováno - je na každém podnikateli, od koho si jej prodávající pořídí. Bezpečnost předávaných informací je tedy na podnikateli - přitom mu zákon o evidenci tržeb (pod hrozbou pokuty až 50 tis. Kč) nařizuje zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Každá datová zpráva, která je odesílána k jednotlivé tržbě, se skládá z:

  • hlavičky,
  • dat,
  • kontrolních kódů.

 

Hlavička obsahuje:

  • Datum a čas odeslání zprávy (zde je třeba např. ohlídat změny středoevropského času na letní a naopak; podle Metodiky k evdenci tržeb by měl být čas s přesností na sekundy, zákon přesnost uváděného času ovšem neupravuje)
  • Označení (Ano/NE), zda jde o první zaslání údajů o tržbě
  • Příznak ověřovacího módu - systém je provozován v běžném (ostrém) módu; pro nastavení koncového zařízení je možné „nanečisto“ odesílat zprávy v ověřovacím módu.

 

Data obsahují:

  • DIČ poplatníka (týká se i neplátců DPH)
  • DIČ pověřujícího poplatníka (pokud by tržbu inkasovala pověřená osoba)
  • Označení provozovny
  • Označení koncového zařízení
  • Pořadové číslo účtenky
  • Datum a čas přijetí tržby
  • Celková částka tržby
  • U plátců DPH (není zřejmé, zda povinně či nepovinně):
    • celková částka plnění osvobozených od DPH
    • celkový základ daně se základní sazbou DPH
    • celkový základ daně s první sníženou sazbou DPH
    • celkový základ daně s druhou sníženou sazbou DPH
    • celková DPH v základní sazbě
    • celková DPH v první snížené sazbě
    • celková DPH v druhé snížené sazbě
    • celková částka v režimu DPH pro cestovní službu
    • celková částka v režimu DPH pro prodej použitého zboží se základní sazbou daně
    • celková částka v režimu DPH pro prodej použitého zboží s první sníženou sazbou daně
    • celková částka v režimu DPH pro prodej použitého zboží s druhou sníženou sazbou daně
  • celková částka plateb určená k následnému čerpání nebo zúčtování (např. prodej dárkových poukazů)
  • celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby (např. „platba“ dárkovým poukazem)
  • režim tržby - běžný nebo zjednodušený režim. Ve zjednodušeném režimu lze podle § 23 údaje o tržbách odesílat s časovým odstupem, a to až 5 dnů; podle § 10 lze takto evidovat tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty a dále tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou - tyto tržby stanoví nařízením vláda. K evidování ve zjednodušeném rozsahu je třeba povolení dle § 11 zákona.

Finanční správa 21.2.2017 zveřejnila dokument „Příklady naplnění položek datové zprávy o evidované tržbě“ z 20.2.2017, která byla 20.6.2017 doplněna o Příklady naplnění položek datové zprávy - obojí je dostupno ZDETento dokument řeší příklady údajů odesílaných v rámci EET v různých situacích (např. pokud zákazník uhradí zboží stravenkami ve vyšší hodnotě a obchodník rozdíl nevrací).

Kontrolní kódy obsahují:

  • podpisový kód poplatníka (PKP) vytvořený hašovacím algoritmem z certifikátu, který si poplatník stáhne z webových stránek Finanční správy na základě přidělených autentizačních údajů
  • bezpečnostní kód poplatníka (BKP) vytvořený z certifikátu jiným algoritmem.

Dne 14.2.2018 byla v okruhu dotazů "Ostatní" zveřejněna odpověď na otázku "Jaké kroky mám učinit v situaci, kdy už nepřijímám evidované tržby?".

 

Povinnosti zákazníka

Zákazník si na základě obdržené účtenky může následně anonymně ověřit, zda mu nebyla vydána falešná účtenka, tedy zda byla konkrétní platba doopravdy zaevidována v systému ET - toto ověřování je funkční i po tzv. "vypnutí udavačského webu" (jednalo se o možnost nahlásit nevydávání účtenek konkrétním podnikatelem). Ministerstvo financí původně navrhovalo povinnost zákazníka převzít účtenku – z tohoto požadavku však ministerstvo ustoupilo a z návrhu zákona tuto povinnost vypustilo. Je tedy na zákazníkovi, zda účtenku požaduje či nepožaduje – pokud ji nepožaduje, zákon tím neporušuje.

 

Aktuálními problémy elektronické evidence tržeb Vás provede zvuková nahrávka přednášky "Evidence tržeb pro běžnou praxi" a dále zvuková nahrávka přednášky "Evidence tržeb podrobně".


Chcete-li být informováni o novinkách z daňové a účetní oblasti, můžete se zaregistrovat k bezplatnému zasílání e-mailových novinek:

REGISTRACE K ODBĚRU E-MAILOVÝCH NOVINEK

 

Novinky můžete také sledovat na FACEBOOKU O DANÍCH

 

 

Také by Vás mohlo zajímat:

  


 

—————

Zpět