Souběh funkcí statutárních orgánů – aktuální legislativní změny

20.02.2012 21:41

V návaznosti na diskuse na téma souběhu výkonu funkce jednatelů a členů představenstev (vyvolané rozhodnutím Nejvyššího správního soudu 3 Ads 119/2010 - 58 z 9.12.2010) byly od počátku roku 2011 připravovány legislativní změny, které uvedeným osobám od 1.1.2012 umožňují účast na důchodovém a nemocenském pojištění, odstraňují zásadní rozdíly mezi jednotlivými typy odměn (mzda, odměna jednatele nebo odměna člena představenstva) a také umožňují výkon obchodního vedení společností v pracovněprávním vztahu i pro jednatele či členy představenstva. Změny v sociálním zabezpečení jsou součástí novely zákona o nemocenském pojištění (její součástí je i novelizace zákona o daních z příjmů odstraňující daňovou neuznatelnost odměn členů statutárních a dalších orgánů právnických osob). Možnost uzavření platného pracovního poměru na výkon funkce ředitele apod. s osobami, které jsou jednateli či členy představenstev, umožňuje novela obchodního zákoníku, která byla 29.11.2011 vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 351/2011 Sb.

 

Změny v nemocenském a důchodovém pojištění a v daních z příjmů

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo do vnějšího připomínkového řízení již 8.4.2011 novelu zákona o nemocenském pojištění a dalších zákonů (např. zákona o důchodovém pojištění, zákona o pojistném na sociální zabezpečení atd.) s navrhovanou účinností od 1.1.2012. Součástí této novely je i zařazení jednatelů a členů představenstev (odměňovaných nečastěji na základě smlouvy o výkonu funkce) do množiny „zaměstnanců“ pro účely nemocenského pojištění a důchodového pojištění. Příslušný návrh vláda schválila 20.7.2011 a Poslanecké sněmovně jej předložila 11.8.2011 jako sněmovní tisk 441. Druhé čtení této novely proběhlo v Poslanecké sněmovně 25.10.2011, ve 3. čtení novelu Poslanecká sněmovna novelu schválila 9.11.2011. Novela byla po bezproblémovém schválení v Poslanecké sněmovně schválena dne 9.12.2011 i Senátem. Prezident novelu podepsal 20.12.2011 a 30.12.2011 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena pod č. 470/2011 Sb. s účinností od 1.1.2012.

Pro jednatele se tedy od roku 2012 v podstatě vrátil stav věcí k úpravě obdobné úpravě před 1.1.2009 – účast jednatelů na důchodovém pojištění není od 1.1.2012 speciálně upravena (v roce 2011 dosažením měsíční odměny jednatele 6 200 Kč) a je, za stejných podmínek jako v případě zaměstnanců v pracovním poměru, založena účastí na nemocenském pojištění, kterou obecně pro okruh „zaměstnanců“ v roce 2012 zakládá dosažení měsíčního příjmu 2 500 Kč . Odměna jednatele (vyplácená např. na základě smlouvy o výkonu funkce) tedy od 1.1.2012 opět zakládá účast na nemocenském pojištění. Sociální zabezpečení jednatelů (nemocenské pojištění a především důchodové pojištění) tak je od 1.1.2012 shodné se sociálním zabezpečením zaměstnanců v pracovním poměru – na druhou stranu bude odměna jednatele vyplácená např. na základě smlouvy o výkonu funkce zatížena stejnými odvody jako mzda zaměstnance.

 

U členů představenstev je změna mnohem více převratná, protože u nich je od 1.1.2012 účast na nemocenském a důchodovém pojištění (založená odměnou vyplácenou např. na základě smlouvy o výkonu funkce a nikoli mzdou z pracovní smlouvy) úplnou novinkou. Do novely zákona o nemocenském pojištění byla navíc v rámci připomínkového řízení začleněna novelizace zákona o daních z příjmů a od 1.1.2012 se z § 25 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů vypouští daňová neuznatelnost odměn členů statutárních orgánů.

Změny obchodněprávní úpravy

Legislativní řešení obchodněprávní úpravy problému souběhu funkcí ministerstvo spravedlnosti resp. ministr spravedlnosti Pospíšil slíbil předložit vládě během března; situace se vyvinula tak, že bylo předloženo jako pozměňovací návrh v té době projednávané novely obchodního zákoníku. Jedná se o novelu, kterou vláda schválila 2.3.2011 a předložila ji do Poslanecké sněmovny dne 4.4.2011 jako sněmovní tisk 310  a dne 29.11.2011 byla s účinností od 1.1.2012 (účinnost novely byla původně navržena na 1.7.2011) vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 351/2011 Sb.

Novela obchodního zákoníku č. 351/2011 Sb. přinesla k 1.1.2012 tyto změny obchodního zákoníku, kvůli kterým byla novela původně vládou navržena a které se týkají:

  • problematiky sídla zapsaného do obchodního rejstříku - od 1. 1. 2012 je výslovně stanoveno, že k sídlu či místu podnikání musí mít podnikatel resp. obchodní společnost právní důvod užívání po celou dobu, kdy jsou zapsány v obchodním rejstříku; toto opatření by mělo údajně pomoci vlastníkům nemovitostí, aby se soudní cestou domohli zrušení zápisu sídla nefunkčních společností na adresách jejich nemovitostí apod.,
  • zveřejňování údajů v obchodním rejstříku - místo rodných čísel data narození nebudou zveřejňovány podpisové vzory event. budou na žádost vymazány již zveřejněné podpisové vzory, listiny, jimiž se dokládá návrh na zápis do obchodního rejstříku, bude postačovat předkládat pouze v jednom vyhotovení,
  • nepeněžních vkladů do společností (§ 59a až 59c ObchZ),
  • ukončení funkce člena statutárního či jiného orgánu, pokud působnost valné hromady vykonává jediný společník (doplnění § 66 odst. 1 ObchZ).
  • likvidace společností - likvidátorem bude moci být i jiná osoba než insolvenční správce, pokud splňuje obecné předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce; dále je vložen do ObchZ nový § 75aa, který by měl zjednodušit likvidaci nekontaktních společností – jestliže o likvidaci rozhodne soud, nebude muset likvidátor jmenovaný soudem předkládat návrh na rozdělení likvidačního zůstatku nebo zprávu o naložení s majetkem ke schválení statutárnímu orgánu právnické osoby,
  • podmínek finanční asistence u s. r. o. (§ 120a – zrušení problematického odkazu na § 123 odst. 2 ObchZ) a a. s. (§ 161f – např. k přijetí rozhodnutí o poskytnutí finanční asistence bude postačovat, aby rozhodla dvoutřetinová většina zastoupených akcionářů, nikoli tedy všech akcionářů jako platí do 31. 12. 2011),
  • § 196a ObchZ – nová, mírnější a logičtější, úprava převzetí ručení společností (např. za jednatele), řešení otázky dobré víry, dochází-li k dalším převodům majetku nabytého v rozporu s § 196a (kupující bude chráněn principem dobré víry v případě koupě od prodávajícího, který sice vypadá jako vlastník, ale vlastníkem právně není, protože převáděnou věc pořídil rozporu s § 196a ObchZ).

 

Řešení souběhu funkcí se původně předpokládalo novelizací ustanovení § 134 a 192 OBCHZ, podle kterých jednatelé resp. představenstvo zabezpečují obchodní vedení. Nakonec bylo předloženo a součástí schválené novely je vložení nového ustanovení § 66d, který umožňuje pověřit obchodním vedením i členy představenstva v samostatném (např. pracovněprávním) vztahu s tím, že tímto pověřením by se jednatel (člen představenstva) nezbavoval své odpovědnosti z povinnosti řádného hospodáře a mzdu by schvalovala valná hromada. Nová úprava byla navržena a schválena v tomto znění:

§ 66d Pověření obchodním vedením

1) Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.

2) Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.

3) Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.

4) Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu.

21) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Další změny (schválené jako pozměňovací návrhy spolu s vložením § 66d) jsou tyto:

  • Z výčtu ustanovení uvedených v § 263 OBCHZ, která jsou kogentní a nelze se od nich odchýlit, je vypuštěn § 355 upravující odstupné. Podle této (dosud kogentní úpravy) platí, že zahrnou-li smluvní strany do smlouvy ujednání, že jedna ze stran nebo kterákoli ze stran je oprávněna smlouvu zrušit zaplacením určité částky jako odstupného, zrušuje se smlouva od doby svého uzavření, když oprávněná osoba oznámí druhé straně, že svého práva využívá a stanovené odstupné zaplatí. Toto oprávnění přitom podle (dosud kogentního) § 355 odst. 2 neměla smluvní strana která již přijala plnění závazku druhé strany, nebo která splnila svůj závazek.
  • Nové znění § 386 odst. 1 bude umožňovat smluvní vzdání se práva na náhradu škody (nebo omezení tohoto práva) i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Tato možnost se však nebude týkat škody způsobené úmyslně. Podle mého názoru by měl mít přednost § 194  odst. 5 OBCHZ (neplatná je smlouva mezi společností a statutárem omezující odpovědnost člena představenstva za škodu) před obecnou úpravou v § 386 OBCHZ.
    • Doplněním § 194 byla rozšířena pravomoc dozorčí rady akciové společnosti, pokud tato volí členy představenstva, o schvalování odměn členů představenstva (namísto valné hromady).

Výkon obchodního vedení v pracovněprávním vztahu (např. činnost ředitele v pracovním poměru) nepřináší žádné mimořádné výhody, protože tímto není nijak dotčena obchodněprávní povinnost vykonávat i obchodní vedení v pracovněprávním vztahu s péčí řádného hospodáře a s důsledky spojenými s touto povinností. Konkrétně se jedná o použití ustanovení § 194 odst. 5 ObchZ (vztahuje se i na sro), podle kterého „statutáři“, kteří způsobili společnosti škodu tím, že nevykonávali obchodní vedení s péčí řádného hospodáře, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně a také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, pokud společnosti vzniklou škodu neuhradí a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby.

Schválené legislativní změny např. znamenají, že odměna jednatele je od 1.1.2012 zatížena stejnými odvody jako mzda z pracovní smlouvy, že jednatel může uzavřít např. pracovní smlouvu na ředitele, ale i v tomto případě se jeho odpovědnost vůči společnosti (zprostředkovaně i vůči jejím věřitelům) neřídí zákoníkem práce, ale obchodním zákoníkem.

Dne 20.2.2012 podepsal prezident s novým zákoníkem práce také zcela nový zákon o obchodních korporacích účinný od 1.1.2014, který měl původně také řešit otázku souběhu funkcí, ale nakonec souběh funkcí nijak neřeší. Obsahuje však poměrně podrobnou úpravu smlouvy o výkonu funkce a další důležité otázky týkající se vztahu jednatele resp. člena představenstva ke společnosti.

 

Tématu odměňování jednatelů a členů představenstev (včetně výkladu problematiky pracovních smluv jednatelů a členů představenstev a dopadů do daní a do důchodového zabezpečení jednatelů a členů představenstev) je  věnován podrobný komentář k dané problematice v pdf podobě, který si můžete objednat za cenu 250 Kč + DPH e-mailem na behounkovaingrid@volny.cz - podrobnosti  na https://www.behounek.eu/products/komentar-odmenovani-jednatelu-clenu-predstavenstev/.

 

—————

Zpět