K aktuálnímu dění v daňové legislativě

27.11.2013 22:17

 

 

Tato informace upozorňuje na:

  • rekodifikaci soukromého práva, kterou od 1.1.2014 přináší nový občanský zákoník a na kterou navazují doprovodné změny včetně důležitých změn daňových
  • změnu právní úpravy ručení za DPH z důvodu úhrady na nezveřejněný účet
  • zamítnutí možnosti mimořádných odpisů pro nový hmotný majetek pořízený od 1.7.2013, kterou schválila vláda premiéra Rusnoka, avšak Senát ji zamítl
  • zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který nabyl účinnosti 19.8.2013
  • zvýšení minimální mzdy od 1.8.2013
  • novelizaci obchodního zákoníku zákonem č. 179/2013 Sb., která nabyla účinnosti od 1.7.2013 a jako novinku přinesla několik opatření proti opožděným platbám
  • novelizaci nařízení vlády stanovujícího výši úroků z prodlení, která byla s účinností od 1.7.2013 provedena nařízením vlády č. 180/2013 Sb. a která zvýšila úroky z prodlení o 1 procentní bod.

 

REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA OD 1.1.2014

K 1.1.2014 nabývá účinnosti rekodifikace soukromého práva představovaná zejména:

  • novým občanským zákoníkem (NOZ)

a

  • zákonem o obchodních korporacích (ZOK) .

 

NOZ je základním předpisem soukromého práva, který není pouze náhradou starého občanského zákoníku zrušeného k 31.12.2013, ale také předpisem upravujícím oblasti soukromého práva řešené do 31.12.2013 předpisy stojícími mimo občanský zákoník. NOZ např. upravuje spolky (náhrada úpravy sdružení dle zákona o sdružování občanů), bytové spoluvlastnicví (náhrada úpravy dle zákona o vlastnictví bytů) a také upravuje obchodní smluvní právo (odstranění duplicity, kdy do 31.12.2013 existuje vedle sebe úprava příkazní smlouvy podle starého občanského zákoníku a úprava mandátní smlouvy podle obchodního zákoníku – od 1.1.2014 máme již pouze smlouvu o příkazu upravenou NOZ). K NOZ více zde.

 

ZOK je důležitým doplňkovým předpisem upravujícím právo obchodních společností a družstev přinášející řadu novinek např. pro s.r.o. či a.s. – k ZOK více zde.

Poslanecká sněmovna potvrdila dne 27.11.2013 zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/2013 Sb. (nahrazuje dnešní daň z převodu nemovitostí). Oproti původnímu návrhu komentovanému zde obsahuje zákonné opatření stejnou úpravu osoby poplatníka daně jako v roce 2013, kterým je nadále prodávající s tím, že je nadále ručitelem. Novinkou je, že smluvní strany se mohou dohodnout, aby byl poplatníkem daně kupující. Ostatní koncepční změny komentované zde obsahuje zákonné opatření v původní podobě.

Poslanecká sněmovna potvrdila 27.11.2013 také zákonné opatření č. 344/2013 Sb., o změně daňových a dalších zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Oproti původnímu řešení schválenému Poslaneckou sněmovnou a následně zamítnutému Senátem neobsahuje osvobození podílů na zisku plynoucího fyzickým osobám a řeší novým způsobem zdanění investičních společností. Zákonné opatření sice zavádí definici veřejně prospěšného poplatníka, ale nikoli ve vazbě na status veřejné prospěšnosti. Byť NOZ s tímto statusem počítá, od 1.1.2014 zatím udělován nebude (příslušný zákon o statusu veřejné prospěšnosti byl zamítnut a nepočítá se s tím, že by byl do konce roku 2014 přijat).

Na doprovodné zákony se pochopitelně ještě navážou podzákonné normy (vyhlášky, nařízení vlády), které připravují jednotlivá ministerstva. Např. již bylo vyhlášeno:

  • nařízení vlády č. 363/2013 Sb., o vzorovém poučení o možnosti odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a formuláři pro odstoupení od těchto smluv podle § 1820 odst. 1 písm. f) NOZ
  • nařízení vlády č. 364/2013 Sb., o formulářích pro smlouvy, ve kterých se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby podle § 1854 odst. 2 a § 1856 odst. 2 NOZ (time sharing).

Daňové změny pro rok 2014 nesouvisí pouze s novým občanským zákoníkem a řada těchto změn jesoučástí zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. - více k daňovým změnám pro rok 2014 naleznete zde.

Součástí zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. měnícího daňové a další zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva je  také níže komentovaná změna právní úpravy ručení za neodvedenou DPH z důvodu úhrady na nezveřejněný účet, avšak v důsledku přijatí pozměňovacího návrhu neobsahuje možnost uplatnit mimořádné odpisy nového hmotného majetku pořízeného od 1.7.2013 – viz níže.

 

Na přelomu září a října byla ve Sbírce zákonů vyhlášena tato doprovodní legislativa k rekodifikaci:

  • novela insolvečního zákona projednaná Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 929 - obsahuje i řadu koncepčních změn jako např. nový způsob určování insolvenčních správců na základě tzv. rotačního systému nebo společné oddlužení manželů. Nová úprava by měla také připustit, aby dluh z podnikání, nebránil v řešení dlužníkova úpadku oddlužením. Nová úprava by také měla podpořit restrukturalizaci menších podniků.
  • doprovodný zákon k rekodifikaci soukromého práva projednaný jako sněmovní tisk 930, který mění přibližně 70 zákonů - např. živnostenský zákon (především legislativnětechnické a terminologické změny – NOZ nerozlišuje sídlo a místo podnikání, místo termínu „podnik“ používá termín „závod“ atd.) nebo zákoník práce (např. se z něho vypouští úprava srážek ze mzdy, protože je nově upravuje přímo NOZ) nebo zákon o oceňování majetku (např. ocenění budov včetně zabudovaných strojů).
  • zákon o zvláštních řízeních soudních projednaný jako sněmovní tisk 931 - úprava civilních soudních řízení bude rozdělena do dvou samostatných zákonů. Občanský soudní řád bude novelizován (novela je projednávána jako sněmovní tisk 932) a bude upravovat pouze řízení sporná a nový zákon o zvláštních řízeních soudních bude upravovat řízení nesporná.
  • nový rejstříkový zákon (zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) projednaný jako sněmovní tisk 986, který bude upravovat např. obchodní rejstřík a sbírku listin obchodního rejstříku a jako novinku umožní přímé zápisy do obchodního rejstříku prostřednictvím internetového přístupu notářů.
  • zákon o převodu jednotek některých bytových družstev (o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev) projednaný jako sněmovní tisk 990 řešící řeší problematiku některých případů převodu jednotek bytových družstev, která není pokryta novým občanským zákoníkem.

Senát zamítl zákon o statusu veřejné prospěšnosti projednaný jako sněmovní tisk 989, který měl upravit podmínky pro zápis veřejné prospěšnosti právnické osoby do veřejných rejstříků (např. do obchodního či do spolkového rejstříku).

S tímto zákonem sice NOZ přímo počítá, avšak pro jeho fungování není bezprostředně nutný a proto lze jeho opětovné přijetí očekávat až po volbách s účinností stanovenou např. na 1.1.2015 (od 1.1.2014 status veřejné prospěšnosti právnickým osobám udělován nebude). Tento zápis statusu veřejné prospěšnosti měl mít vliv např. na daňovou účinnost darů poskytovaných právnickým osobám.

Dne 23.8.2013 byl ve Sbírce zákonů pod č. 256/2013 Sb. vyhlášen nový zákon o katastru nemovitostí a doprovodný zákon k tomuto zákonu projednané jako sněmovní tisky 778 a 779. Nový katastrální zákon např. reaguje na novou úpravou nemovitostí od 1.1.2014 (zejména stavba jako součást pozemku) či na nové principy rekodifikovaného soukromého práva (princip nabytí vlastnictví v dobré víře a princip důvěry v údaje zapsané v katastru nemovitostí).

RUČENÍ ZA DPH Z DŮVODU ÚHRADY NA NEZVEŘEJNĚNÝ ÚČET

Součástí zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. měnícího daňové a další zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva je změna ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet podle § 109  odst. 2 písm. c) zákona o DPH tak, aby se vztahovala jen na úplaty nad 700 tis. Kč - více zde.

 

Dne 12.9.2013 Generální finanční ředitelství prodloužilo až do 31.12.2013 nepoužití institutu ručení z důvodu úhrady na nezveřejněný účet podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH – informace je dostupná zde.

 

MIMOŘÁDNÉ ODPISY HMOTNÉHO MAJETKU POŘÍZENÉHO OD 1.7.2013

Zákonné opatření č. 344/2013 Sb. měnící daňové a další zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva neobsahuje možnost rovnoměrně odepsat v průběhu 12 měsíců hmotný majetek zatříděný do odpisové skupiny 1 a 2 (kromě majetku uvedeného v § 31 odst. 5 zákona o daních z příjmů – běžně tedy mimořádný odpis neměl být možný např. u osobních automobilů) a pořízený v období od 1.7.2013 do 30.6.2014. Nemělo se tedy jednat o jednorázový odpis, ale o odpis rozložený do roku pořízení a do roku následujícího (i pro odpisovou hmotný majetek v odpisové skupině 2), a to v závislosti na měsíci pořízení – např. při pořízení v červenci 2013 měl odpis za rok 2013 činit 5/12 vstupní ceny a za rok 2014 zbývajících 7/12 vstupní ceny. Uvedenou úpravu sice schválila minulá Poslanecká sněmovna a po zamítnutí přílsušného zákona ji vláda premiéra Rusnoka navrhla jako součást uvedeného zákonného opatření, ale Senát ji pozměňovacím návrhem ze zákonného opatření vypustil.

 

 

MINIMÁLNÍ MZDA 8 500 KČ

Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. byla od 1.8.2013 zvýšena minimální mzda z 8 000 Kč na 8 500 Kč resp. minimální hodinová mzda z 48,10 Kč/hod na 50,60 Kč/hod.

 

Výše minimální mzdy má vliv na částku pravidelně vypláceného důchodu, která je osvobozena od daně (36ti násobek minimální mzdy) a také na podmínky pro nárok na daňový bonus (roční příjem ve výši alespoň 6ti násobku minimální mzdy, měsíční příjem alespoň ve výši poloviny minimální mzdy). V uvedených případech však změna minimální mzdy v průběhu letošního roku nemá dopad do zdaňovacího období roku 2013, protože z daňového hlediska je rozhodující výše minimální mzdy stanovená vždy k 1.1. daného kalendářního roku. Za rok 2013 je tedy i přes zvýšení minimální mzdy k 1.8.2013 osvobozen pravidelný důchod do částky 288 tis. Kč (36 x 8 tis.), pro uplatnění daňového bonusu za srpen je rozhodující dosažení příjmu alespoň 4 tis. Kč (1/2 x 8 tis. Kč).

 

Již za srpen se však změna minimální mzdy může promítnout do plateb pojistného na zdravotní pojištění, a to za zaměstnance popř. za osoby bez vlastních příjmů (OSVČ se  v tomto směru změna minimální mzdy netýká).

 

U pojistného za zaměstnance se jedná o tyto případy:

  • doplatek do minima u zaměstnanců, u nichž je vyměřovací základ pro platbu pojistného na zdravotní pojištění nižší než minimální mzda a nejedná se o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven,
  • odvod pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů, nejedná-li se o zaměstnance, u nichž se za tuto dobu pojistné neodvádí,
  • odvod pojistného za období neomluvené absence.

 

V uvedených případech musí zaměstnavatel, poprvé při zúčtování příjmů za měsíc srpen 2013, počítat již  s výší minimální mzdy 8 500 Kč a měsíčním pojistným vypočteným z tohoto minimálního vyměřovacího základu ve výši 1 148 Kč.

 

Osoby bez zdanitelných příjmů jsou povinny od platby pojistného za měsíc srpen 2013 zvýšit pojistné z dřívějších 1 080 Kč na částku 1 148 Kč. Poprvé bude v této výši hrazeno pojistné za srpen 2013, splatné nejpozději 9. září 2013 (8. září 2013 je neděle).

 

ZÁKON O INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTECH A INVESTIČNÍCH FONDECH

Zcela novým předpisem, který nabyl účinnosti k 19.8.2013 je zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který Poslanecká sněmovna projednala jako sněmovní tisk (896, doprovodný zákon jako sněmovní tisk 897). Zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů dne 19.8.2013 pod č. 240 a 241/2013 Sb.

 

Nový zákon mimo jiné (inspirován německou a lucemburskou právní úpravou)rozšiřuje okruh přípustných právních forem pro investiční fondy  – např. jde o akciovou společnost s proměnným základním kapitálem (SICAV) nebo o komanditní společnost na investiční listy („komanditní společnost na akcie“).

 

Doprovodným zákonem je legislativnětechnicky novelizován také zákon o daních z příjmů, zákonné opatření Senátu ze dne 10.10.2013 přináší novou úpravu zdanění investičních společností a investičních fondů vlády s tím, že nezavádí původně předpokládanou definici základních investičních fondů (§ 21f vládního návrhu zákonného opatření).

 

NOVELIZACE OBCHZ OD 1.7.2013

Novela obchodního zákoníku provedená s účinností od 1.7.2013 zákonem č. 179/2013 Sb. přinesla především opatření proti opožděným platbám:

  • zavedení paušalizace minimální výše nákladů, kterou lze v případě opožděné úhrady pohledávky požadovat po provinilém dlužníkovi
  •  omezení maximální doby splatnosti pohledávek).

 

V důsledku doplnění § 369 ObchZ má věřitel od 1.7.2013 vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády – podle nařízení vlády 180/2013 Sb. (k tomuto nařízení viz níže k úpravě úroků z prodlení od 1.7.2013) činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Zda poškozený věřitel uvedené náklady bude po dlužníkovi požadovat, je (obdobně jako u úroků z prodlení) na jeho uvážení. Uvedenou paušální náhradu nákladů lze požadovat pouze vůči podnikatelům nebo  veřejným zadavatelům, nikoli vůči občanům.

 

Není-li dlužníkem veřejný zadavatel, může být podle § 340 odst. 4 ObchZ sjednaná doba splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, není-li to vůči dlužníkovi hrubě nespravedlivé. Splatnost v rozmezí 0 až 60 dnů lze sjednat naprosto bezproblémově. U delší doby splatnosti je třeba již řešit otázku hrubé nespravedlnosti. Pokud věřitel poskytuje dobrovolně obchodní úvěr – např. proto, aby dlužníkovi umožnil uzavření  navazujícího obchodu – o hrubě nespravedlivou dohodu se nejedná. Pokud však delší splatnost dlužník využívá jako vnější zdroj financování, o hrubou nespravedlnost jde  a ujednání o delší než 60denní splatnost by bylo neplatné.

 

Pro případ, že je dlužníkem veřejný zadavatel (ve smyslu definice v § 2 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.) je v § 340 odst. 6 ObchZ maximální doba splatnosti omezena 30 dny, která může být prodloužena až na 60 dnů, je-li to odůvodněno povahou závazku.

 

Omezení maximální doby splatnosti (bez ohledu, zda věřitel je či není veřejným zadavatelem) se nevztahuje na případy, kdy je platba domluvena ve splátkách (§ 340a ObchZ).

 

 

ÚROKY Z PRODLENÍ OD 1.7.2013 a od 1.1.2014

V obchodnězávazkových vztazích platí, že výše úroků z prodlení je dána dohodou smluvních stran a pokud není výše úroků smluvně ujednána, uplatní se úroky z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Toto nařízení vlády bylo od 1.7.2013 novelizováno nařízením 180/2013 Sb. a výši úroků z prodlení nově stanovuje ve výši reposazby ČNB platné k poslednímu dni pololetí předcházejícího okamžiku prodlení zvýšené o 8 procentních bodů; dříve se příslušná reposazba zvyšovala o 7 procentních bodů.

 

U prodlení vzniklého v druhém pololetí roku 2013 tak výše úroků z prodlení (není-li smluvními stranami dohodnuto jinak) činí 8,05 % p.a. U prodlení vzniklého v prvém pololetí roku 2013 se nadále uplatňuje rok ve výši 7,05 % (reposazba ČNB k 31.12.2012 činila 0,05 % stejně jako k 30.6.2013), a to i za prodlení spadající do druhé poloviny roku 2013.

Od 1.1.2014 je nařízením vlády k novému občanskému zákoníku úrok z prodlení (pokud si smluvní strany nedohodnou něco jiného) stanoven ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jedná se tedy o úpravu podobnou úpravě účinné od 1.7.2013.

 

 

Chcete-li získat přehled o změnách pro rok 2014, připravili jsme pro Vás na podzim tohoto roku přednášky na téma rekodifikace soukromého práva, na téma změn pro s.r.o. a na téma daňových změn - více informací zde. Také budete mít možnost si objednat zvukový záznam přednášky věnované rekodifikaci soukromého práva od 1.1.2014 – více zde.

Kontakt

Ing. Pavel Běhounek

Na Mlejnku 1679/20
147 00 Praha 4

601 207 656

Odpovědi na dotazy od 200 Kč+DPH

   

Kliknutím na tlačítko výše vstoupíte na facebookovou stránku "O daních" věnovanou aktuálnímu daňovému dění

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

O daňovém přiznání za rok 2011

Odkaz na video (od 64. minuty, lze vybrat v obsahu pořadu):

www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/212562220600031/video/