BEZÚROČNÉ ZÁPŮJČKY OD SPOLEČNÍKŮ SRO

Zákon o daních z příjmů v roce 2014 výslovně uváděl, že majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné výpůjčce nebyl předmětem daní z příjmů, a to bez dalších podmínek. Jestliže tedy společnost (vydlužitel) přijala bezúročnou zápůjčku od kohokoliv (tedy i od společníka), nemohl ji vzniknout majetkový prospěch ve výši obvyklého úroku, který by u ní byl za zdaňovací období roku 2014 předmětem zdanění.

Od 1.1.2015 se právní úprava daní z příjmů zásadně změnila, když vyjmutí  majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné výpůjčce (bez dalších podmínek) z předmětu daní z příjmů bylo nahrazeno osvobozením (v případě bezúročné zápůjčky přijaté právnickou osobou za podmínky, že majetkový prospěch nepřesáhne 100 tis. Kč, sčítá se přitom majetkový prospěch od téže osoby ve zdaňovacím období z bezúročných zápůjček, a dále z výpůjček a výpros).

Právní úprava daní z příjmů zavedená od roku 2015 přinesla nejistotu u bezúročných zápůjček poskytovaných společníky jejich společnostem – pokud by obvyklý úrok z těchto zápůjček (event. obvyklý nájem u věcí užívaných na základě zápůjčky či výprosy) přesahoval 100 tis. Kč, nemohlo by se argumentovat osvobozením od daně.

Jestliže však společník poskytuje bezúročně zápůjčku své společnosti, nečiní tak obvykle z dobročinnosti, ale z důvodu zhodnocení svého podílu. Vzniká tedy otázka, zda je v tomto případě majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky u společnosti předmětem daně z příjmů právnických osob. K tomuto problému se Finanční správa oficiálně  vyjádřila až při projednání příspěvku KV KDP „Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů“  (viz zápis KV ze dne 7.2.2016) a potvrdila zde (v bodě 5.1.4):

V případě bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace či družstevníka do družstva nejde o u obchodní korporace o bezúplatný příjem, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace či družstva.

Uvedený závěr však Finanční správa doplnila výjimkou pro případy:

kdy vůle společníka směřuje k poskytnutí bezúplatného plnění (viz modelový příklad):

Společnost pořádá dětský den pro děti z dětského domova, přičemž by chtěla pro tyto účely najmout nafukovací skákací hrad. Nájem od třetí osoby je podmíněn složením určité zálohy, pro jejíž úhradu dočasně zapůjčí peníze společník (nepožaduje přitom úrok). Společník tuto zápůjčku provede právě za tímto účelem. Tento vztah pak již nelze hodnotit standardní optikou společník-společnost, ale vstupuje tam odlišný prvek od toho, že společník chce vybavit svou společnost zdroji, a to prvek altruismu a vzdání se určité majetkové hodnoty (v podobě dočasné dispozice s majetkem).

Závěr:

Poskytnutí bezúročné zápůjčky společníkem své společnosti nemá žádné daňové dopady – a to jak na společníka, tak na společnost. Tento závěr platí pro případ, kdy se společník bezúročnou zápůjčkou nehodlá ochuzovat, ale jejím poskytnutím naopak sleduje zhodnocení svého podílu na společnosti. U společnosti nevzniká žádný majetkový prospěch, který by byl předmětem daně z příjmů právnických osob, a proto není třeba se vůbec zabývat podmínkami pro osvobození majetkového prospěchu z bezúročné výpůjčky – tzn., že není třeba řešit, zda obvyklý úrok z bezúročných zápůjček od jednoho společníka přesahuje či nepřesahuje limit 100 tis. Kč.

Pokud by – z hlediska běžné praxe výjimečně – společník nesledoval poskytnutím bezúročné zápůjčky vlastní prospěch, ale výhradně prospěch třetí osoby, jednalo by se podle názoru Finanční správy na straně společnosti o bezúplatný příjem. Tento bezúplatný příjem by ovšem mohl být osvobozen od daně (při nepřekročení limitu 100 tis. Kč).

 

K PROBLEMATICE VZTAHU SPOLEČNÍKA A SPOLEČNOSTI NABÍZÍME ZVUKOVOU NAHRÁVKU PŘEDNÁŠKY SPOLEČNÍK A JEDNATEL SRO - při objednávce získáte navíc také podrobný komentář k odměňování jednatelů a členů představenstev a komentář k rozdělování ziksu ve společnosti s ručením omezeným.

Komentář k odměňování jednatelů a členů představenstev obsahuje i vzor smlouvy o výkonu funkce a reaguje na nejnovější judikaturu - např. k činnosti jednatele ve vztahu k DPH z března 2016, letošní rozhodnutí Ústavního soudu reagující na zdánlivě nejednotnou judikaturu k souběhu funkcí, k problematice zdanění příjmu fakturovaného společníkem včetně letošního rozhodnutí NSS k uplatnění tzv. brutace při překlasifikaci příjmů fakturovaných společníkem na příjmy ze závislé činnosti či relativní neplatnosti pracovních smluv, které uzavírá jednatel za společnost jako zaměstnavatel a sám za sebe jako zaměstnanec (v praxi je stále rozšířen názor o absolutní neplatnosti těchto smluv, který je již od 14.4.2008 nepoužitelný). Komentář si můžet objednat samostatně za 250 Kč + DPH - více informací ZDE.

Komentář k rozdělování zisku se zabývá pravidly pro rozdělování zisku, pro výplatu záloh na podíly na zisku včetně příkladů na zaúčtování a zdanění přiznaných podílů na zisku a obbsahuje i vzor zápisu valné hromady o schválení účetní závěrky a o rozdělení zisku. Komentář si můžet objednat samostatně za 250 Kč + DPH - více informací ZDE.


 


Kontakt

Ing. Pavel Běhounek

Na Mlejnku 1679/20
147 00 Praha 4

601 207 656

Odpovědi na dotazy od 200 Kč+DPH

   

Kliknutím na tlačítko výše vstoupíte na facebookovou stránku "O daních" věnovanou aktuálnímu daňovému dění

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

O daňovém přiznání za rok 2011

Odkaz na video (od 64. minuty, lze vybrat v obsahu pořadu):

www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/212562220600031/video/